Domů Nadlehčovací pomůcky aneb falešný pocit bezpečí

post_09

Nadlehčovací pomůcky jsou velice častým tématem v plavecké výuce. Jejich nevhodné využívání je velmi časté z několika, bohužel, irelevantních důvodů. Využívání jakékoliv nadlehčovací pomůcky by mělo mít své opodstatnění. Ale nejdůležitějším je tzv. falešný pocit bezpečí, kdy dítě může nabýt dojmu, že umí plavat.

Pojďme se na to podívat trochu ze široka. Nejdříve z hlediska plavecké metodiky, poté z hlediska rodiče.

Taťána Bělková - Preislerová uváděla ve své publikaci z roku 1983 několik podmínek pro správné využití:

  • nadlehčovací pomůcka nesmí překážet pohybu,
  • nesmí rušit správnou polohu,
  • nadlehčení musí být přiměřené,
  • dítě si nesmí na stálé nadlehčení zvyknout.

Pokud uděláme výčet nadlehčovacích pomůcek, které jsou v současnosti hojně využívané a podíváme se, zda tyto podmínky splňují:

  • Plavecký pás – překáží pohybu, ruší správnou polohu, nadlehčení není přiměřené.
  • Plavecká rukávky (nafukovací i molitanové) – překáží pohybu, ruší správnou polohu, nadlehčení není přiměřené.
  • Plavecký kruh (nafukovací) – překáží pohybu, ruší správnou polohu, nadlehčení není přiměřené.
  • Plavecké vestička – překáží pohybu, ruší správnou polohu, nadlehčení není přiměřené.
  • Límec (nafukovací) – překáží pohybu, ruší správnou polohu, nadlehčení není přiměřené.

Takto bychom mohli pokračovat s dlouhým výčtem dalších pomůcek, u kterých bychom došli ke stejnému závěru.

Brigita Stloukalová a Tomáš Roztočil ve své publikaci z roku 2003 prezentují, že nadlehčovací pomůcky jsou využívány v dobré víře, že výuku ulehčují, ale upozorňují, že opak je pravdou. Nejen, že vytváříme falešný pocit bezpečí, ale jsou tím narušeny, až dokonce ignorovány, metodické posloupnosti, jejich zásady i cíle.

Již v roce 1976, Rapatanová a Ludva uváděli, že pokud je dítě nadlehčováno pomůckami, nepohybuje se ve vodě samovolně na základě vlastností vodního prostředí, ale ve zkreslené podobě. Fyzikální vlastnosti vody vnímá zkresleně a nedochází k adaptaci na vodní prostředí.

Pokud se dítě v plaveckém kurzu učí plavat dlouhodobě s nadlehčovací pomůckou, nabývá mylného dojmu, že umí plavat. Bohužel, právě to může vést k těm nejtragičtějším situacím. Dítě se v neznámém prostředí (přírodní koupaliště, koupaliště, aquapark) vydá samo směr hluboký bazén, protože bylo ujištěno, že vlastně „umí plavat“. Bylo chváleno rodiči a i instruktorem/trenérem, že „hezky plave“.  Všichni víme, kam taková situace může směřovat.

Bohužel nastávají i situace typu, kdy většinu času dítě plave s plaveckou pomůckou, na konci hodiny se pomůcka sundá a děti jsou nuceni plavat bez pomůcky, co nejdále. Samozřejmě je obdivuhodné, jak daleko najednou doplave, ale každá mince má dvě strany. V tomto případě dítě přejde do fáze, kdy si myslí, že skutečně umí plavat, protože chvála je několikanásobně vyšš než s nadlehčovací pomůckou. Tento případ je ještě více nebezpečný, rodiče skutečně vidí, že dítě „umí plavat“ a mohou ho nechat ve velkém bazénu plavat daleko od břehu. Ale ve velké spoustě případů dochází k přecenění sil a dítě v polovině zjistí, že nejen, že nemůže, ale že k břehu to je daleko, dochází k panice a dítě není schopno doplavat zpět.

V těchto letních měsících vídáme koupaliště plné malých dětí a vlastně nevíme, zda je dobře, že na sobě mají tolik molitanových pomůcek, že nejsou vidět, ale „nemají“ šanci se utopit nebo dětí přeceňující své síly a plavčíky, kteří stojí jednou nohou za mřížemi.

Téma je velice rozsáhlé a mohli bychom o něm spekulovat a napsat dalších několik článků.

Každý si z článku jistě odnese své,  pouze jsme ale chtěli upozornit na to, že nesprávně vedená výuka může být i potenciálně nebezpečná.

Mgr. Adam Křehký, metodik Sports Team CZ

 

RÁDI BYSTE SE PŘIPOJILI DO NAŠICH ŘAD?

Sports Team CZ

¨

Kontakt